Já a Legenda

25.06.2026

Už jako malá holka jsem milovala koně. Neměla jsem přístup k nim samotným, ale sbírala jsem obrázky všude, kde jsem je viděla.

Dospěla jsem a dětský sen se začal vytrácet.

A víte co?....Sny se mají plnit

Věci se dějí, jak mají. Bez ohledu na to, co si přejeme nebo čemu se bráníme. Někdy musíme ztratit směr, abychom našli cestu.

A právě tehdy přišla do mého života Legenda. Ne jako náhoda. Ale jako odpověď. Kůň, který mě učí zpomalit. Vnímat přítomný okamžik. Mluvit beze slov. Důvěřovat i tam, kde už bylo příliš zklamání. Legenda není jen jméno. Je to příběh, který se mnou píše.

Vstoupilo mi do života malé krásné hříbátko, které mi okamžitě učarovalo. Samozřejmě, že mě moje hlava okamžitě začala přesvědčovat: "To přeci nejde, ty nemůžeš mít koně. Neumíš to s nimi. Co s ní budeš dělat? Nemůžeš."

A víte co? Mohla jsem.

Když vám do života vstoupí kůň, něco se tiše změní – jakoby vám vesmír připomněl sen, na který jste dávno zapomněli. Legenda pro mě není jen kůň, ale splněné přání, kterému jsem už přestala věřit. 

"Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal."

Antoine de Saint-Exupery z knihy Malý princ

Nejsem koňák

Nejsem koňák, jsem jen žena, která si pořídila koně. Neumím jezdit na koni, neznám kroky, nevím co by kůň měl všechno umět. Kůň pro mě není zvíře, který je dobrý na práci nebo sport. Legenda je kůň, který mi vstoupil do života a já skrze ní poznávám sebe. Jako nekoňák jsem si neuvědomovala spousty věcí co obnáší být majitelkou koně, ale co jsem věděla na 100% bylo, že s ní chci být, chci se snažit jí pochopit, nesnažit se zlomit její svobodnou vůli, ale aby měla volbu mě následovat a chtěla se mnou být né z donucení, ale z vlastní vůle.

Někdy je potřeba ticho, vůně sen a pohled do očí, které nehodnotí. Kůň necítí stud, neptá se, proč jsi zraněná. Jen stojí. A dýchá s tebou.

Vztah s koněm je o důvěře, kterou si člověk nemusí zasloužit - stačí být.

Kůň vnímá, co skrýváme hluboko pod kůží. Reaguje na naše emoce dřív, než si je sami přiznáme. S každým dotekem, s každým krokem po pastvině se můžeš začít znovu spojovat se sebou. V bezpečí, bez tlaku. Kůň tě nenutí mluvit. Jen být přítomen. A právě v tom je síla.

Možná to není terapie, jak ji znáš, možná je to jen chvíle klidu, kde se můžeš konečně nadechnout. Ale někdy právě tohle mění život.

"Když se napojíme na koně, vyzvou nás k tomu, abychom se oprostili od iluze a naší zdánlivě neukojitelné touhy zaměřovat se na povrchní představy. Místo nich spatříme nekonečnou existenci."                                          Margit Coates      

Váš text začíná právě zde. Klikněte a můžete začít psát. Sed ut perspiciatis unde omnis iste natus error sit voluptatem accusantium doloremque laudantium totam rem aperiam eaque ipsa quae ab illo inventore veritatis et.

Share